Missing Piece of Circle #1

20. prosince 2012 v 19:29 | Lexi |  Missing Piece Of Circle

"Jo, Bruno! Dej mu! Jsi frajer!" smáli se kluci stojící opodál. Zhluboka jsem se nadechl a vrazil Woodovi další pěst.
"Chlapci!" ozvalo se za našimi zády a rázem bylo po bitce. Po chodbě si to k nám mířila profesorka Robinsonová a do úsměvu jí rozhodně nebylo.
"To nemyslíš vážně! Bruno, vzpamatuj se už konečně!" řval po mě otec na chodbě ve školní budově. Matka se k němu přidala:
"Takhle to dál nepůjde. Musíš si uvědomit, že pokud z tebe má vyrůst chlap, musíš se podle toho začít chovat!"
"A věř mi, že z tebe chlap vyroste, ať chceš nebo ne! Toto je naposledy, co to za tebe žehlíme! Postarám se o to, aby tě nevyhodili, ale uděláš to ještě jednou, a jdeš na soukromou školu. Je ti to jasné? No tak je ti to jasné?" Otec se mnou zatřepal. Aniž bych se na něj podíval, přikývl jsem.
"Výborně. Padej domů, já to zařídím," ukončil otec.
Popadl jsem školní tašku a rychlým krokem jsem odkráčel od svých rodičů. Cestou jsem nakopl něčí školní skřínku.
Měl jsem štěstí, autobus mi zrovna přijížděl. Jako obvykle jsem zamířil až dozadu, posadil se na schody vedoucí pryč a vytáhl jsem si sluchátka.

Můj milý deníčku, nebo tak nějak se to píše, alespoň tak to psala Anne Hathaway v Deníku Princezny,
dneska jsem se zase popral ve škole. Jo, možná to už začíná být trochu trapné, ale je mi to tak upřímně naprosto někde. Konkrétně na takovém tmavém místě, tam bych ti nedoporučoval chodit. Co to tu melu? Fajn. Teta mi poradila, ať si začnu vést deník, že je to údajně fajn a víc než to. Odreaguju se a můžu se někomu vypovídat. Prostě je to pro holky. Takže to hlavně to nikomu neříkej, získat si u nás na škole reputaci holky, to by byla totální tragédie. A kdo že vlastně jsem?
Jmenuji se Bruno Smith, je mi 16 a pocházím z nechutně bohaté a namyšlené rodiny, která za nic nestojí. Nenávidím tento život, když se dívám na spolužáky, kteří sice nemají prachy a nebydlí si ve vile a nejsou na škole oblíbení, ale mají normální rodinu, závidím jim. Ta moje si myslí, že si může koupit naprosto všechno. Z větší části mají pravdu, koupili mi vždycky vše, co jsem si přál - až na jednu věc. Štěstí. Nemůžu říct, že lásku mi nedali, protože dali, vím, že mě mají rádi, ale neumí to podat. To hlavní, co mi chybí, je právě štěstí. Někdy si mnohem víc přeji, aby mě prostě nechali být, než aby mi v jednom kuse stáli za zadkem.
Už mi vážně hrabe. Jsem holka. Vzdávám to. Končím.
 


Komentáře

1 Kitýs* Kitýs* | Web | 20. prosince 2012 v 15:28 | Reagovat

pekne :-)

2 Timi Timi | Web | 20. prosince 2012 v 17:52 | Reagovat

Je to zaujímavé :) Som zvedavá na pokračovanie. Určite si to potom prečítam :)

3 Wrrau! :D Wrrau! :D | Web | 20. prosince 2012 v 19:33 | Reagovat

Nech to pokračuje! :-)

4 SiMiKa SiMiKa | Web | 20. prosince 2012 v 19:53 | Reagovat

wowky tak to je brutááál!:) ;-)

5 Lucy ►fans-leighton,blog.cz/Affs Lucy ►fans-leighton,blog.cz/Affs | Web | 20. prosince 2012 v 21:29 | Reagovat

Mě se ta povídka líbí a líbí se mi že není ani moc dlouhá tak je zachvilku přečtená a už se těším na další díl :) a já taky hlasovala pro Serenu :D

6 Lucy ►fans-leighton,blog.cz/Affs Lucy ►fans-leighton,blog.cz/Affs | Web | 20. prosince 2012 v 21:36 | Reagovat

Jo :D

7 Johny Johny | Web | 20. prosince 2012 v 21:44 | Reagovat

Veľmi pekný layout :)

8 le-charlott le-charlott | Web | 20. prosince 2012 v 22:28 | Reagovat

ooo, pěkný začítek :) těším se na další kapitolku :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama